Podstata draků je časová. Jsou dlouhověcí, vyjmuti z toku času, dokáží hibernovat. Jsou sám čas- střeží poklady- především moudrost a vědění (ale také bohatství, slávu, moc- zkrátka vše, po čem člověk touží). Na východě, stejně jako čas, jsou vnímáni spíše jako dobří, jako dárci a rádci, symbol stáří, moudrosti, věčnosti. Na západě, opět jako čas, jsou spíše nepřáteli, ničiteli, požírači nevinnosti (pannen), shromažďovateli bohatství bez užitku (z hlediska lidí).
A západní člověk- rytíř- jim toto bohatství chce vyrvat násilím, chce získat moudrost, vědění, zážitek, a to vše pokud možno hned. Takto získané poklady však na sobě často nesou prokletí, nedají člověku štěstí. Zabitím draka je zabit čas, proto princové a princezny nestárnou, žijí spolu šťastně až do smrti, což je formule, která v podstatě vytrhává příběh z plynutí času. Draci jsou čas sám a tak s ním jsou chápáni jako zlo, smrt, zkáza, Satan, nebo jako dobro, moudrost, vznešenost. Vždy však jsou mocní a nebezpeční.
Povaha draků je také nejednotná. Kromě výjimek jsou inteligentní až moudří, jejich vztah k lidem, pokladům, dobru a zlu je však velmi proměnlivý. Snad všichni jsou mocní a hrůzostrašní a většinou i krásní.
Mezi významné vlastnosti draků patří hypnotická moc jejich pohledu a dračí řeči- drakomluvy (buď v ní nemohou lhát draci nebo lidé nebo obojí). Jejich krev je většinou jedovatá (Tristan se otrávil, když zasunul uťatý dračí jazyk do své boty), stejně jako jejich dech, který je nejčastěji ohnivý (příslušnost k podzemním, temným bytostem, peklu?). Hodně draků má rádo vlhko a tak často střeží studny a prameny. V Orientě se rádi vyskytují v kalných řekách či bouřkových mračnech.
Většinou žijí daleko od lidského osídlení, často v hlubokých, vlhkých jeskyních nebo v bažinách. Rádi jedí a pijí, ale někteří západní draci nikdy nespí, občas ani nemají oční víčka. To východní draci si většinou rádi pospí.
Draci symbolizují nejčastěji živly země a ohně, ale také vzduchu- jsou to letci, i vody- mnozí mají rádi vlhko. Někteří jsou zástupci chtonických sil chaosu (Tiamat). Častý je symbol draka strážce, ať už pokladů, ale i moudrosti a tajemství. Dračí poklady, jsou li získány násilím, na sobě většinou nesou kletbu a svému uchvatiteli působí zlo. Před drakem stojí mnohý hrdina sám, je to setkání tváří v tvář. Snad proto bylo zabití draka často vnímáno jako součást zasvěcovacího obřadu. Vítězství nad drakem symbolizovalo porážku strachu, slabosti a zla. Skoro všichni draci, podobně jako severští obři, jsou prastaří, stejně jako svět, jsou starší než člověk a bozi.